Na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně (FRRMS MENDELU) proběhla v S-klubu porada po prvním roce řešení výzkumného projektu 25-17469S. Hlavním řešitelem projektu je prof. MVDr. Ivo Pavlík, CSc. Účastníky setkání přivítal děkan fakulty Mgr. Ondřej Konečný, Ph.D. Následně informace o řešeních jednotlivých oblastí představili oba spoluřešitelé a další členové řešitelského týmu.

Projekt 25-17469S (2025–2027) je financován Grantovou agenturou České republiky (GAČR). Hypotéza projektu je zaměřena na otázku, zda: „Hmyzožraví netopýři svými výkaly a guánem jsou vektory mykobakterií environmentálně saprofytických, potenciálně patogenních a obligátně patogenních.

Projekt umožňuje multidisciplinární přístup a sdílení poznatků, které vznikají v rámci řešení hlavních tří cílů projektu:

· Odhalit a přesně vymezit místa lovu, složení potravy a zdroje napájení netopýra velkého (Myotis myotis).

· Prohloubit pochopení role netopýrů v šíření mykobakterií a využít získané poznatky pro vědecký pokrok i praktická opatření v oblasti ochrany zdraví a biologické rozmanitosti.

· Posoudit, jaké riziko představuje kontakt člověka s netopýřím guánem a produkty z něj.

Výsledky získané v oblasti první výzkumné otázky týkající se metod DNA barcoding a radiotelemetrie prezentoval pan Doc. Mgr. Jan Zukal, Dr., MBA se svým týmem (Mgr. Kateřina Zukalová, Ph.D., Mgr. Petr Vallo, Ph.D., Mgr. Erik Bachorec, Ph.D., Mgr. Jiří Kroča a Bc. et Bc. Petr Mrhálek) z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

Výsledky druhé výzkumné otázky týkající se výskytu mykobakterií a její DNA v individuálních vzorcích výkalů netopýrů, v guánu a ve vzorcích prostředí prezentoval pan Mgr. Vít Ulmann, Ph.D. se svým týmem (Mgr. Jana Korbielová a Mgr. Veronika Kašná, Ph.D.) ze Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě. Pan doc. Mgr. Milan Geršl, Ph.D. z AF MENDELU vysvětlil vztahy mezi geochemickými parametry historického guána, záchyty mykobakterií a přítomnosti jejich DNA.

Třetí výzkumná otázka je zaměřena výskyt mykobakterií v radiokarbonově datovaném guánu a kostech netopýrů. Výsledky prezentoval kromě Prof. Pavlíka Dr. Ulmanna také Mgr. Vlastislav Káňa z Muzea Blanenska – brána do historie Moravského krasu. Pan doc. Mgr. Martin Golec, Ph.D. z Univerzity Palackého v Olomouci zhodnotil spolupráci řešitelského týmu s archeology při výzkumech v Býčí skále a v dalších lokalitách včetně Kateřinské jeskyně. Antropolog Mgr. Pavel Kubálek z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech zdůraznil nutnost bezpečného chování při jejich činnosti z důvodu hojného výskytu potenciálně nebezpečných druhů mykobakterií.

Výsledky čtvrté výzkumné otázky zabývající se citlivostí izolovaných mykobakterií na léky a jejich genetickou identifikací byly získány ve spolupráci týmu Dr. Ulmanna a Mgr. Korbielové ze ZÚ Ostrava a Mgr. Nikoly Hanišákové, Ph.D. z Masarykovy univerzity.

Oblast páté výzkumné otázky je zaměřena na studium rizik šíření mykobakterií guánem a zahradními substráty s guánem netopýrů v rámci konceptu „Jednoho zdraví“. Výsledky prezentovali členové týmu z FRRMS MEDNELU: Ing. Alice Kozumplíková, Ph.D., Ing. Lenka Hromková a Ing. Tadeáš Hrušovský.

Do projektu jsou zapojeni i další odborníci například Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Praze (Ing. Ivo Světlík, Ph.D.), Ústavu geoniky (Mgr. František Kuda, Ph.D.), speleopotápěči (pro výzkum v Hranické propasti; Hranická propast – ZO ČSS 7-02 Hranický kras | Olomouc | Facebook (Bc. Michal Guba a David Čani), molekulární mikrobiologové, specialisté na entomologii, veterinární diagnostiku a další specialisté.