Zde si můžete přečíst, jak úspěšná její mise na Kubě byla.

I hereby certify that Ms. Kateřina Omelková completed a full-time internship at the representation of the Food and Agriculture Organization of the United Nations in Havana, Cuba. I am pleased to indicate that Ms. Kateřina Omelková´s collaboration has been an enrichment for our office and she made a valuable contribution to our work. She consistently fulfilled her tasks in an efficient and effective manner, paid careful attention to details and delivered excellent results. She is a proactive person who adapted well to all the demands of the UN work environment. I believe that Ms. Omelková has the necessary qualification, dedication and professionalism to achieve success in her chosen field.

Dr. Theodor Friedrich

Representative of FAO Cuba

A jak hodnotí svoji stáž sama Kateřina?

Jak jsem potkala Fidela

Snad poprvé se z ulic Havany vytratil tep salsy, sousedé vyvěšují z balkónu vlajky a špendlí na ně černé ponožky, šumivá rádia nepřetržitě sborově vysílají Vzpomínky na Fidela. Alkohol a jiné bujaré radosti mají po dobu devíti dnů utrum. Předvčerem jsme s kolegy vystáli tichou čtyřhodinovou frontu linoucí se trpělivě k památníku velkého José Martí, kde tisíce Kubánců dnem i nocí vzdávají poslední hold svému o nic méně legendárnímu Commandante en Jefe, omniprezentnímu symbolu revoluce. Děti, těhotné a důchodci se pouští přednostně – až na vzdorovitou babičku před námi, balancující o holi s Che Guevarou na tričku, která odmítá solidaritu už asi pátého vojáka: „Panáčku, k Fidelovi já si dojdu jedině po svých.“, čímž si ve svém okolí vyslouží uznalé mručení. U Fidelovy urny stojí jako solný sloup asi šest Kubánců ronících slzy, nikdo ani nedutá.

Rekapituluju si všechny ty dny, které až podezřele utekly jak voda. Dneska jsou tomu přesně tři měsíce, co jsem přijela na Kubu kvůli svojí stáži u Food and Agricultural Organization of United Nations. Tři naprosto turbulentní měsíce plné zkušeností k nezaplacení. Čtvrtého října se zemí prohnal hurikán Matthew, který de facto zdevastoval východ země a zalarmoval všechny pobočky OSN k okamžité akci. Souběžně probíhaly ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství přípravy na Mezinárodní odbornou konferenci Conservation Agriculture for Sustainable Development, jejíž finální výstupy mohou významně ovlivnit budoucí směřovaní kubánské zemědělské politiky. O práci tedy nebylo nouzi a k mému štěstí jsem se setkala s výjimečně podpůrným prostředím ze strany svých kolegů, kteří mi umožnili se do celého procesu aktivně zapojit. Do toho všeho se v říjnu ještě vklínil World Food Day, kdy jsem v rámci pořádaného běžeckého závodu hrdě reprezentovala národ Zátopka.

Nostalgické myšlenky bych mohla rozvíjet dál, ze zamyšlení mě vsak vytrhne burácivé skandování několikatisícového davu. Na Náměstí Revoluce, impozantním centru nedávné kubánské historie, jde do finále Fidelův pohřeb. Raul Castro právě dokončil svůj proslov a odpověď masového zástupu zní jasně: „Hasta la victoria siempre!!“. Domů si odnáším nespočet silných dojmů a jednoznačně víc otázek než odpovědí. Právě se píše historie a já do deníčku jasně zaznamenávám: vyprávět vnoučatům.

Jak říkají Kubánci – la vida no es fácil, mi amor, pero es más rica.