Na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně (FRRMS MENDELU) proběhla úvodní porada nového výzkumného projektu GAČR s názvem „Netopýři a mykobakterie: nový a překvapivý vektor?“. Hlavním řešitelem projektu je prof. MVDr. Ivo Pavlík, CSc., který při zahájení představil cíle a celkový plán výzkumu. Účastníky setkání přivítal děkan fakulty Mgr. Ondřej Konečný, Ph.D., jenž vyzdvihl význam projektu a ocenil dlouholetý odborný přínos prof. Pavlíka v dané oblasti.
Nový projekt potrvá tři roky (2025–2027) a je financován Grantovou agenturou České republiky (GAČR). Výzkum se zaměřuje na možné propojení mezi netopýry a mykobakteriemi, konkrétně na roli netopýrů druhu Netopýr velký (Myotis myotis) jako potenciálních přenašečů bakterií rodu Mycobacterium. Projekt navazuje na dva předchozí úspěšné projekty řešitelů a rozšiřuje jejich závěry o nové multidisciplinární poznatky.
Mezi hlavní cíle projektu patří:
Na řešení projektu spolupracuje široký tým odborníků napříč institucemi. Kromě týmu prof. Pavlíka z FRRMS MENDELU se na výzkumu podílí také tým Mgr. Ulmanna ze Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě a tým doc. Zukala z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Do projektu jsou dále zapojeni například odborníci z Muzea Blanenska a Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Praze, stejně jako geografové, speleopotápěči (pro výzkum v Hranické propasti), archeologové z Prahy, Olomouce a Brna, mikrobiologové z Masarykovy univerzity (MUNI) a specialisté na radiokarbonové datování, GIS, entomologii či veterinární diagnostiku. V řešitelském týmu figurují mimo jiné doc. Geršl, doc. Hübelová, Mgr. Kašná, Dr. Vallo, Dr. Kuda, RNDr. Zajíček, Mgr. Komínková, doc. Vítězová a řada dalších specialistů, celkem přes 35 expertů z různých oborů.
Význam nového výzkumu spočívá zejména v jeho multidisciplinaritě a společenské aktuálnosti. Zapojením více než 35 odborníků z různých oblastí projekt umožňuje komplexně zkoumat zatím málo probádané téma možného přenosu mykobakterií netopýry na člověka. Terénní výzkum bude probíhat v unikátních lokalitách, například v Hranické propasti – nejhlubší zatopené jeskyni světa – což poskytne cenná data z extrémního prostředí. Očekává se, že výsledky projektu přispějí k lepšímu porozumění epidemiologickým souvislostem a pomohou při ochraně veřejného zdraví i přírody.
Mezi plánované výstupy projektu patří odborné vědecké publikace v mezinárodních časopisech a závěrečná souhrnná zpráva pro GAČR. Významnou součástí výstupů bude také popularizace výsledků směrem k odborné i laické veřejnosti. V plánu je například výstava s pracovním názvem „Co pan Absolon nemohl vidět“, která porovná historické speleologické a zoologické výzkumy profesora Karla Absolona se současnými poznatky získanými tímto projektem. Součástí popularizačních aktivit bude rovněž osvětová kampaň zaměřená na odbourávání stigmat spojených s netopýry, která má veřejnosti představit netopýry jako důležitou součást ekosystémů a vyvrátit mýty o jejich nebezpečnosti.
Tento nový projekt tak představuje významný krok v pochopení role netopýrů v šíření mykobakterií. Řešitelé projektu věří, že získané poznatky přispějí nejen k vědeckému pokroku, ale i k praktickým opatřením v oblasti ochrany zdraví lidí a zachování biologické rozmanitosti.