Státní bakalářská zkouška

K připuštění ke státní bakalářské zkoušce je třeba splnit několik náležitostí:

Minimálně předposlední semestr musíš úspěšně absolvovat předmět Bakalářský seminář. K úspěšnému ukončení předmětu je nutné splnit docházku, najít si vedoucího bakalářské práce a následně najít a společně schválit téma bakalářské práce. Zadání bakalářské práce musí být vloženo v UIS a zápočet musí udělit vedoucí bakalářské práce.
V posledním semestru si musíš zapsat předmět Bakalářská práce a Státní bakalářská zkouška. Abys byl/a připuštěn/a ke státní bakalářské zkoušce, musíš mít splněn svůj studijní plán, což znamená:
- získat minimálně 180 kreditů,
- úspěšně ukončit povinné předměty,
- získat nutný počet kreditů z povinně volitelných předmětů
- a úspěšně absolvovat odbornou bakalářskou praxi. Více informací o odborné bakalářské praxi nalezneš zde.
  
  Pokud je v UIS u Kontroly plánu věta “Plán není dosud splněn, chybí však pouze státnicové předměty.” je vše v pořádku a student může být připuštěn ke státní bakalářské zkoušce.
V semestru, ve kterém máš zapsaný předmět Státní bakalářská zkouška, je nutné přihlásit se v UIS ke státní bakalářské zkoušce. V letním semestru se tato možnost objeví v dubnu, v zimním semestru v listopadu.

Předběžný termín státních bakalářských zkoušek nalezneš v harmonogramu akademického roku. Konkrétní termín se zobrazí v UIS studenta přibližně týden před státní bakalářskou zkouškou. Komise SZ se zobrazí v UIS studenta přibližně 3 dny před státní bakalářskou zkouškou.

Jak probíhá státní bakalářská zkouška?

Obhajoba bakalářské práce je součástí státní bakalářské zkoušky a se koná tak ve stejný den.

Období, ve kterém se budou konat státní závěrečné zkoušky, je uvedeno v harmonogramu pro daný semestr v akademickém roce. Přesný termín i učebnu studenti zjistí týden před konáním zkoušky v UIS. Složení komise se zobrazí taktéž v UIS 3 dny před zkouškou.

Očekává se formální dress code. Muži by tedy měli přijít v pánském obleku včetně košile s dlouhým rukávem, opaskem a společenskou obuví. Tenisky ani džíny nejsou vhodné. Barva obleku záleží na Vás. Ženy mohou přijít v šatech, halence, sukni, saku, formálních kalhotách či v kostýmku. Nejsou vhodné džíny, trička, kraťasy a příliš ležérní oblečení. Mělo by platit pravidlo, že by sukně měla být dostatečně dlouhá a výstřih nepříliš hluboký. Vlasy upravené a denní make-up.

V daný den se studenti dostaví ráno před zahájením k dané učebně. Zpravidla je učebna již otevřená přibližně čtvrt hodiny před začátkem a společně s tajemníkem komise studenti mohou nahrát prezentaci k obhajobě do počítače. Studenti se nepodílí na občerstvení. Občerstvení zajišťuje pouze fakulta.

Státní bakalářská zkouška začíná oficiálním zahájením, kdy studenti nastoupí v daném pořadí do učebny. Tajemník komise představí komisi studentům a studenty komisi. Dle domluvy studenti odchází z učebny, případně první ze skupiny zůstane a začne s obhajobou své bakalářské práce.

Student vždy začíná s obhajobou své bakalářské práce. Struktura ani vzhled prezentace není pevně stanovená. Každá práce je jedinečná, zabývá se jiným tématem a má odlišnou metodiku, proto struktura nemůže být jednotně určená. Využít můžete tuto šablonu prezentace. U představení bakalářské práce by však neměl být opomenut cíl a dílčí cíle práce, metodika, výsledky a závěr společně s případným doporučením. Ve zkratce by mohlo zaznít i to, čemu se studenti věnovali v rámci literární rešerše. Strukturu a délku prezentace je vhodné konzultovat s vedoucím práce. Po skončení prezentace zpravidla předseda komise přečte posudek vedoucí a oponenta společně s jejich otázkami. Student je vyzván, aby odpověděl na všechny otázky, případně jen na vybrané. V rámci rozpravy se doptávají i členové komise.

Po obhajobě bakalářské práce je student vyzván, aby se posadil a začíná druhá část státní bakalářské zkoušky. Bezprostředně po obhajobě bakalářské práce následuje ústní zkouška z odborných okruhů státní bakalářské zkoušky. Po ústní zkoušce probíhá neveřejná porada zkušební komise. Poté, co komise rozhodne o výsledku, je student zavolán zpět do učebny a je mu sděleno, zda státní bakalářskou zkoušku zvládl. Výsledky z dílčích částí i celkový výsledek státní bakalářské zkoušky jsou studentům oznámeny až v závěru státní bakalářské zkoušky, tedy až po posledním studentovi v dané skupině. Celá skupina nastoupí zpět do učebny a zpravidla předseda komise sdělí výsledky.

Pokyny pro studenty, které mají přerušené studium nebo kterým se nepovedl první pokus u státní bakalářské zkoušky jsou k nahlédnutí zde.

Okruhy ke státní bakalářské zkoušce:

Politické problémy světových teritorií

Vestfálský systém států, vývoj náhledu na státní suverenitu v systému mezinárodních vztahů, charakteristika současného systému mezinárodních vztahů, role jednotlivých světových regionů v systému mezinárodních vztahů (Mezinárodní vztahy a současné bezpečnostní výzvy)
Typologie a formy vlád v rozvojových zemích – Jaké jsou tendence: autokracie či demokracie, faktory ovlivňující formy vlád, role politických stran a hnutí, nejvýznamnější politici z rozvojového světa (Politické problémy rozvojových zemí)
Etnické a religiózní faktory v politickém vývoji rozvojových zemí – vztah mezi etnicitou a politikou v rozvojovém světě, pozice kultury a náboženství v rozvojovém světě, etnické a náboženské konflikty (Politické problémy rozvojových zemí)
Historický vývoj rozvojových zemí Afriky, Latinské Ameriky, Asie a Blízkého východu od období kolonialismu, procesy dekolonizace, postkoloniální vývoj zemí rozvojových zemí – průběh kolonizace a dopady kolonialismu, otázka zodpovědnosti koloniálních mocností a Západu, konflikty spojené s dekolonizací, dopad dekolonizace na podobu politických systémů(Rozvojové problémy jihovýchodní Asie, Rozvojové problémy Latinské Ameriky, Rozvojové problémy Afriky, Rozvojové problémy Číny, Rozvojové problémy Blízkého východu)
Války a konflikty v rozvojových zemích – koloniální a dekolonizační konflikty a války, guerilly a další specifičtí aktéři konfliktů v postkoloniálním světě, bezpečnostní a výzkumné agentury, vliv ideologií na dekolonizační strategie, klasifikace a fázový průběh konfliktů a jejich současná podoba od konce studené války (Mezinárodní vztahy a současné bezpečnostní výzvy)
Lidská práva a postavení žen v rozvojových zemích – tradiční versus moderní společnost v rozvojovém světě a lokální chápání lidských práv v rozvojových zemích, dopady západního osvícenství v rozvojovém světě, emancipační hnutí a osobnosti, dynamika ženské emancipace v rozvojovém světě (Politické problémy rozvojových zemí)
Hlavní rozvojové problémy Asie, Afriky, Latinské Ameriky a Blízkého východu (vzdělávání, zdravotnictví, životní prostředí, zemědělství) (Rozvojové problémy jihovýchodní Asie, Rozvojové problémy Latinské Ameriky, Rozvojové problémy Afriky, Rozvojové problémy Číny, Rozvojové problémy Blízkého východu)
Integrační procesy v rozvojovém světě (MERCOSUR, UNASUR, Pacifická Aliance, Africká unie, Liga arabských států a další integrační procesy) (Rozvojové problémy jihovýchodní Asie, Rozvojové problémy Latinské Ameriky, Rozvojové problémy Afriky, Rozvojové problémy Číny, Rozvojové problémy Blízkého východu)
Demografické a kulturní charakteristiky Jihovýchodní Asie, Blízkého východu, Latinské Ameriky a Afriky (např. s aplikací Huntingtonova konceptu civilizací) – etno-religiózní složení obyvatelstva, hlavní kulturní tradice jednotlivých oblastí regionu, etno-náboženské menšiny (Rozvojové problémy jihovýchodní Asie, Rozvojové problémy Latinské Ameriky, Rozvojové problémy Afriky, Rozvojové problémy Číny, Rozvojové problémy Blízkého východu)
Ekonomika Jihovýchodní Asie – úspěch regionu ve druhé polovině 20. století, Asijská finanční krize 1997, současná pozice v regionální a globální ekonomice (Rozvojové problémy jihovýchodní Asie, Rozvojové problémy Číny)
Ekonomika – proces reforem a otevíraní světu, současné fungování čínského hybridního ekonomického režimu, role Číny ve světové ekonomice (Rozvojové problémy jihovýchodní Asie, Rozvojové problémy Číny)
Pozice Blízkého východu v mezinárodních vztazích – geopolitické faktory vývoje na Blízkém východě – od rozpadu Osmanské říše, přes dekolonizaci, studenou válku až po arabské jaro a současná napětí a konflikty na Blízkém východě, současné geopolitické tendence na Blízkém východě (Rozvojové problémy Blízkého východu)
Bezpečnost jako problém Latinské Ameriky (problematika mezistátní i vnitrostátní bezpečnosti, kriminalita v zemích Latinské Ameriky) (Rozvojové problémy Latinské Ameriky)
Náboženství a politika v rozvojovém světě – světová náboženství a jejich vliv na politiku, umírněné a radikální formy propojení mezi náboženstvím a politikou, náboženský fundamentalismus, nábožensky motivovaný terorismus (Politické problémy rozvojových zemí)
Co je chudoba? Popište druhy, charakteristiky a rozměry chudoby. Vysvětlete problematiku příjmové nerovnosti a jaký vliv má na tento jev globalizace (Politické problémy rozvojových zemí)

Doporučená literatura:

Čejka, M. (2020) Korán, meč a volební urna – Zdroje a podoby islamismu, Praha: Academia.

Heywood, A. (2008) Politické ideologie, Praha: Aleš Čeněk.

Hrabálek, M. (2019) Latinská Amerika a její rozvojové problémy – nesnadná cesta vpřed?, Brno: Mendelova univerzita v Brně.

Kironská, K. a Turcsányi, R. (2020) Superveľmoc? Všetko, čo potrebujete vedieť o súčasnej Číne. Bratislava: Hadart.

Kissinger, H. (1999) Umění diplomacie: od Richelieua k pádu Berlínské zdi, Praha: Prostor.

Ekonomické aspekty rozvojového světa

Základní východiska z hlediska teorií mezinárodního obchodu (liberalistické teorie v rámci jednotlivých škol, protekcionistické teorie) (Mezinárodní obchod)
Vnější ekonomická rovnováha a otevřenost ekonomiky (platební bilance, měnový kurz, otevřenost ekonomiky) (Mezinárodní obchod)
Zahraničně obchodní politika státu (autonomní a smluvní nástroje) (Mezinárodní obchod)
Mezinárodní obchodní operace (vývozní a dovozní operace, formy vstupu podniků na zahraniční trhy) (Mezinárodní obchod)
Financování mezinárodně obchodních operací (krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé, alternativní) (Mezinárodní obchod)
Klasické teorie ekonomického růstu a rozvoje a současné modely rozvoje a nerozvinutosti (Rozvojová ekonomika)
Domácí problémy rozvojových zemí – chudoba, nerovnost, populační růst, urbanizace, rozvoj lidského kapitálu (Rozvojová ekonomika)
Rozvoj venkova a zemědělství v rozvojových zemích, rozvoj průmyslu a obchodu (Rozvojová ekonomika)
Mezinárodní ekonomická podpora rozvojových zemí (Rozvojová ekonomika)
Role vlády a hospodářské politiky v procesu rozvoje (Rozvojová ekonomika)
Biologicky determinovaný reprodukční proces zemědělství a lesnictví: přístupy k využití přírodních zdrojů, výrobní a ekonomické důsledky diferenciace agroekologických podmínek, limity nabídky, vnitřní a vnější faktory vývoje podnikatelského prostředí prvovýroby (Ekonomika zemědělství a lesnictví)
Agrární sektor a jeho struktura: výrobně-technická a ekonomická charakteristika odvětví prvovýroby a navazujících fází zpracování a distribuce, faktory ovlivňující změny v postavení prvovýroby, agrobyznys (Ekonomika zemědělství a lesnictví)
Agrární trh: základní typy trhů v agrárním sektoru, specifika formování nabídky a poptávky na agrárním trhu, cenová a důchodová elasticita, nabídkově a poptávkově determinovaný model zemědělství (Ekonomika zemědělství a lesnictví)
Globalizace a integrační procesy v zemědělství a lesnictví: globální a regionální souvislosti vývoje agrobyznysu, příčiny a důsledky formování komoditních vertikál, tržní struktura, tržní síla a jejich důsledky ve vazbách komoditní vertikály (Ekonomika zemědělství a lesnictví)
Agrární sektor v ekonomice rozvinutých a rozvojových zemí; vymezení, produkční a multifunkční pojetí, charakter a důsledky integračních procesů, agrobyznys (Ekonomika zemědělství a lesnictví)
Podnik, podnikání, podnikatel, cíle podniku, způsoby členění podniků. Organizačně právní formy podnikání. Podnikání v globálním prostředí. Vliv globalizace na podnikatelskou sféru (Podnikání v rozvojovém světě)
Podnikatelský plán, jeho funkce a obsah. Podnikatelský potenciál (Podnikání v rozvojovém světě)
Strategické rozhodování a výkonnost podniku, světové trendy v podnikových strategiích, strategický marketing a jeho role při zvyšování konkurenceschopnosti podniku (Podnikání v rozvojovém světě)
Podnikové finanční výkaznictví — Majetková a kapitálová struktura podniku, Výnosové a nákladové souvislosti tvorby hospodářského výsledku podniku. Výkaznictví v mezinárodním kontextu (Podnikání v rozvojovém světě)
Základy měření a hodnocení výkonnosti firmy. Úloha finanční analýzy. Metodické přístupy k finanční analýze. Souvislosti vývoje finanční situace podniku. Metody hodnocení ekonomické efektivnosti investic. Zdroje financování podnikových investic (Podnikání v rozvojovém světě)

Doporučená literatura:

PALÁT, M., PEPRNÝ A., TWEREFOU A.K. Mezinárodní obchod. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. ISBN 978-80-7375-741-0.

TODARO, M., P., SMITH, S., C. Economic Development. 12th Edition. Pearson, 2015.

BEČVÁŘOVÁ, V. — ZDRÁHAL, I. Zemědělská politika a obchod. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. 132 s. ISBN 978-80-7375-761-8.

KISLINGEROVÁ, Eva. Chování podniku v globalizujícím se prostředí. Praha: C.H. Beck, 2005. Beckova edice Ekonomie. ISBN 80-7179-847-9.

Enviromentální aspekty v mezinárodních souvislostech

Environment, přírodní a životní prostředí – typologie, struktura, antropogenní ovlivňování životního prostředí (Základy environmentalistiky)
Složky přírodního a životního prostředí – údaje, charakteristiky, funkce jednotlivých složek, územní, regionální a prostorová specifika (Základy environmentalistiky)
Půda, voda, ovzduší – procesy, cykly, bilance, degradace, devastace, antropogenní vlivy, prostorová a regionální specifika (Základy enviromentalistiky)
Biota – procesy, cykly biogenních prvků a složek, agroprostředí, lesy, ochrana přírody a krajiny, prostorová a regionální specifika (Základy environmentalistiky)
Péče o environment – aplikace v ČR a EU, environmentální nástroje v EU a ČR (Základy environmentalistiky)
Environmentální politika – definice, prostředky k prosazování, úrovně uplatnění a realizace EP,nástroje EP, environmentální právo (Environmentální politika v mezinárodním prostředí)
Úmluvy na ochranu biodiverzity – o biologické rozmanitosti, panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby, Program OSN pro životní prostředí, Evropská úmluva o krajině, CITES, Bernská úmluva (Environmentální politika v mezinárodním prostředí)
Úmluvy o ochraně vodních zdrojů – Ochrana vodních zdrojů a vodní hospodářství v EU, ochrana a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer, ochrana mokřadů, úmluvy o ochraně klimatu (Environmentální politika v mezinárodním prostředí)
Hodnocení vlivů na životní prostředí – základní pojmy, úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, Aarhuská úmluva, Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (Environmentální politika v mezinárodním prostředí)
Sídla a udržitelný rozvoj – evropské dokumenty pro udržitelný rozvoj, Společné evropské indikátory udržitelného rozvoje, Habitat 3 – Nová agenda pro města, Baskická deklarace, Agenda 21, Rámcová úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat (Environmentální politika v mezinárodním prostředí)
Životní prostředí, biosféra, krajina, člověk, ve vzájemných interakcích a syntézách – globální planetární prostředí a jeho složky, postavení a vlivy lidské populace, prostředí biomů a ekosystémů (Globální environmentalistika)
Světová globalizace ve vztahu k životnímu prostředí – vztah a vazby lokálních, regionálních a globálních procesů a environmentálních problémů, důsledky a odezvy systémů, přístupy rozvinutých a rozvojových zemí (Globální environmentalistika)
Globální problémy přírodního a životního prostředí – klasifikace, příčiny a důsledky (Globální environmentalistika)
Degradace a devastace environmentálních složek – sférické a teritoriální vztahy, bioagrese, bioprospektoring, biopirátství, manipulace s genetickými zdroji (Globální environmentalistika)
Světová a mezinárodní ochrana životního prostředí – přístupy k přírodě a životnímu prostředí, přístupy k mezinárodní ochraně životního prostředí (Globální environmentalistika)

Doporučená literatura:

Salašová a kol. 2014. Nauka o krajině I a Nauka o krajině II. MENDELU

Mezinárodní smlouvy o ŽP a krajině

Environmentální politika ČR

Environmentální nástroje

Globální environmentální problémy

Ekonomické aspekty regionálního rozvoje

Regiony a regionální taxonomie: vznik a vývoj regionů, klasifikace, hierarchie, regionalizace a regionální typologie (Teorie regionálního rozvoje, Regionální ekonomika)
Regionální rozvoj jako vědní disciplína, vztah k regionální politice a dalším vědním disciplínám, regionální růst a rozvoj, faktory regionální rozvoje (Teorie regionálního rozvoje, Regionální ekonomika)
Teoretická východiska regionální politiky (definice, typy) a nástroje (obecné členění a charakteristika, specifické nástroje) (Regionální politika)
Teorie lokalizace – lokalizace zemědělských a průmyslových činností, lokalizace služeb (Regionální ekonomika)
Teorie měst – aglomerační efekty, optimální velikost města, rozdělení velikostí měst, vnitřní uspořádání města (Regionální ekonomika)
Neoklasické teorie (např. teorie komparativních výhod) a teorie inspirované keynesiánskou ekonomikou (např. teorie růstových pólů) (Teorie regionálního rozvoje)
Marxistické a strukturalistické teorie regionálního rozvoje (např. teorie mezoekonomiky); kriticko-realistické přístupy (např. teorie územních děleb práce) (Teorie regionálního rozvoje)
Institucionální směry regionálního rozvoje: teorie výrobních okrsků, sítě a klastry, učící se regiony, globální produkční sítě (Teorie regionálního rozvoje)
Regionální politika EU a ČR – historie, cíle, principy, nástroje, legislativa, programové zabezpečení, institucionální zajištění (Regionální politika)
Regionální a strukturální politika EU po roce 2014 (Regionální politika)
Ekonomika municipalit a regionů – rozpočet obce, příjmy a výdaje územních rozpočtů, hodnocení finanční situace obce (Regionální ekonomika)
Trhy výrobních faktorů – regionální specifika trhů práce a půdy, utváření rovnováhy, vyrovnávání meziregionálních rozdílu na trzích výrobních faktorů (Regionální ekonomika)
Podnik, podnikání, podnikatel, cíle podniku, způsoby členění podniků. Organizačně právní formy podnikání, podnik jednotlivce, obchodní společnosti, družstva (Podniková ekonomika)
Majetek podniku, jeho struktura, způsoby oceňování jednotlivých složek majetku. Odpisy, způsoby odepisování (Podniková ekonomika)
Zdroje financování podnikové činnosti, struktura finančních zdrojů, zvláštní formy financování podniku. Cena finančních zdrojů. Optimalizace struktury finančních zdrojů (Podniková ekonomika)
Výnosové a nákladové souvislosti tvorby hospodářského výsledku podniku. Tvorba a regulace cen. Náklady, způsoby členění nákladů, kalkulace nákladů. Zjišťování a rozdělování finančního výsledku podniku, analýza finančního výsledku podniku (Podniková ekonomika)
Investice do podniku. Metody hodnocení ekonomické efektivnosti investic. Zdroje financování podnikových investic. Časová hodnota peněz a riziko ve finančním rozhodování (Podniková ekonomika)

Doporučená literatura:

REDLICHOVÁ, R. Regionální ekonomika: pro bakalářské studium. 1. vyd. Mendelova univerzita v Brně, 2013. 131 s. ISBN 978-80-7375-779-3.

ŽIVĚLOVÁ, I. Podniková ekonomika. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. 109 s. ISBN 978-80-7375-781-6.

KREJČÍ, T., KLUSÁČEK, P., KONEČNÝ, O., RUDA, A. (2010): Regionální rozvoj – teorie, aplikace, regionalizace. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 155 s. ISBN 978-80-7375-414-3.

WOKOUN, R. a kol. Regionální rozvoj: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, 2008. ISBN 978‐80‐7201‐699‐0.

Sociální aspekty regionálního rozvoje

Demografie jako věda a zjišťování demografických údajů, populační vývoj světa (Obecná demografie)
Stav a struktura obyvatelstva a regionální diferenciace, věková pyramida (Obecná demografie)
Demografická dynamika, přirozený pohyb obyvatelstva a jeho složky, prostorová mobilita (Obecná demografie)
Úmrtnost – ukazatele, historické změny, faktory a trendy vývoje, úmrtnostní tabulky a naděje dožití (Obecná demografie)
Typologie a technika populačních projekcí a prognóz, prognóza populačního vývoje a regionální diferenciace, příčiny a důsledky (Obecná demografie)
Sociologie jako teoreticko-empirická věda, vznik a vývoj, společnost tradiční, moderní a postmoderní (Sociologie)
Sociální struktura a stratifikace, sociální mobilita, sociální nerovnosti, sociální exkluze a inkluze (Sociologie)
Sociální kontrola, socializace, systémy sociální kontroly, moc, sociální deviace a anomie (Sociologie)
Sociokulturní systém, základní prvky kultury, enkulturace a akulturace (Sociologie)
Sociologický výzkum, metody a techniky, fáze výzkumu (Sociologie)
Populační vývoj a demografická diferenciace České republiky, prognóza populačního vývoje (Regionální demografie a sídla)
Vývoj naděje dožití a demografické stárnutí v České republice (Regionální demografie a sídla)
Vznik a vývoj sídelního systému v České republice; vesnické osídlení (Regionální demografie a sídla)
Hlavní rysy současné urbanizace; poloha a funkce měst, prostorová a funkční struktura (Regionální demografie a sídla)
Vývoj sídelní struktury a urbanizace v České republice (Regionální demografie a sídla)

Doporučená literatura:

KOSCHIN, F. Demografie poprvé. 2. vyd. Praha: Oeconomica, 2005. 122 s. ISBN 80-245-0859-1.

CHALUPA, P. — HÜBELOVÁ, D. Sídelní struktury v přehledu a cvičeních. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. 101 s. ISBN 978-80-7375-506-5.

URBANOVÁ, M. — DUNDELOVÁ, J. a kol. Sociologie a sociální psychologie. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. 216 s. ISBN 978-80-7375-718-2.

POMAZALOVÁ, N. Sociologie. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, 2013. 115 s. ISBN 978-80-7375-762-5.

KELLER, J. Úvod do sociologie. 5. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2004. 204 s. ISBN 978-80-86429-39-7.

Environmentální aspekty regionálního rozvoje

Definice, kategorie, pojetí a členění krajiny, struktura krajiny, složky a činitele krajiny, vývoj krajiny v ČR, datové zdroje pro krajinný management (Tvorba a ochrana krajiny)
Péče o krajinu – krajinné plánování – základní principy, typy krajinného plánování, LANDEP, aj. (Tvorba a ochrana krajiny)
Ochrana přírody a krajiny v EU – úmluvy v ochraně přírody a krajiny -NATURA 2000, Evropská úmluva o krajině, Rámcová úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat, aj. (Tvorba a ochrana krajiny)
Ochrana přírody a krajiny v ČR – legislativní nástroje, implementace mezinárodních úmluv, ochrana přírody obecná vs. zvláštní, územní, druhová (Tvorba a ochrana krajiny)
Rekultivace – definice, členění, rekultivační cíl, význam rekultivací v tvorbě a ochraně krajiny (Tvorba a ochrana krajiny)
Životní prostředí – vývoj ŽP, společenské přístupy k ŽP a jeho ochraně, historický vývoj vlivu člověka na ŽP, rozdělení globálních problémů ŽP, strategické dokumenty péče o ŽP a jeho složky (úmluvy) (Péče o životní prostředí)
Péče o atmosférické prostředí a ovzduší – znečištění ovzduší, důsledky znečištění na zdraví a ekosystémy, imisní monitoring (Péče o životní prostředí)
Péče o půdu – ohrožení půdy a ochrana půdy na úrovni EU a ČR, využití území ČR (Péče o životní prostředí)
Péče o biotu a lesy – péče o biodiverzitu a lesy, problémy a řešení (Péče o životní prostředí)
Péče o urbánní krajinu – energetické zdroje, odpadové hospodářství EU a ČR, problémy urbánní krajiny a jejich řešení, technologie v péči o ŽP (Péče o životní prostředí)
Voda v životním prostředí – význam, členění vodních zdrojů, ekosystémové služby vodních zdrojů, cykly vody v přírodě, základní údaje o vodních zdrojích v ČR, retence vody v krajině (Management vodních zdrojů)
Vodní hospodářství v ČR – administrativa, vodoprávní úřady, správa vodních toků, vodohospodářské plánování, plány oblastí povodí, legislativa, hlavní evropské úmluvy o vodách (Management vodních zdrojů)
Protipovodňová ochrana – definice, technická a netechnická protipovodňová opatření, Plány pro zvládání povodňových rizik (Management vodních zdrojů)
Ochrana vod – zdroje znečišťování, nakládání s odpadními vodami, pásma hygienické ochrany, ochrana vodních zdrojů (Management vodních zdrojů)
Vodohospodářské revitalizace – vodohospodářské úpravy v historii, revitalizace vs. renaturace, přínosy a význam revitalizací, základní typy opatření (Management vodních zdrojů)